Životopis - Ilja Kučera ml.

Narodil se 23. 6. 1962, v pražské Thomayerově nemocnici v rodině rozhlasového redaktora a soudničkáře Ilji Kučery a učitelky Marie Kučerové. Je vnukem příbramského básníka Fráni Kučery, s nímž se ovšem na tomto světě minul o rovných třiatřicet let. V roce 1980 maturoval na vršovickém gymnáziu Přípotoční. Následující rok pracoval jako redakční elév v tehdejším humoristickém týdeníku Dikobraz.

V letech 1981-3 studoval na Fakultě žurnalistiky UK, po svém vyloučení pak vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání jako knihovník, zeměměřič, pošťák, pomocník u archeologie apod. Poté se dík svému slábnoucímu zraku uchýlil do invalidního důchodu.

S prvními literárními pokusy začal už na gymnáziu, publikoval je ovšem pouze samizdatově. V osmdesátých letech se věnoval především hudbě jako basista a textař jihočeské rockové skupiny Hubertus. S bratrem Vladimírem (Ravenem) pak v roce 1988 spoluzaložil pražskou formaci Nasycen. Knižně debutoval v roce 1992 novelou Když už jsem se narodil. Od počátku devadesátých let začal intenzivně publikovat v prakticky všech tuzemských hudebních časopisech. Jako autor a moderátor hudebních pořadů působil v Československém rozhlase, rádiu Golem, rádiu Nová Alfa a v současnosti opět v Českém rozhlase.
Na sedm let si rovněž vyzkoušel práci televizního scénáristy pro TV Prima a ČT. Vedle rozhlasové práce a hudební žurnalistiky publikuje rovněž články a rozhovory v různých tuzemských časopisech.
Od poloviny 90.let se začal pravidelně objevovat na pódiích hudebních festivalů jako Rock for People, Kvílení, Rocková noc pod hvězdami apod.
Vedle hudebních monografií a publikací s tématikou hudebního divadla (ty ve spolupráci s Jaroslavem Panenkou) vydal v roce 2002 povídkovou knihu Die Puppenklinik, v roce 2008 román Pravděpodobně láska, v roce 2013 Takový sníh už nepadá (audioverze, 2014), v září 2016 povídkovou knihu Ta noc se nejspíš nevrátí. V roce 2018 následoval román Přehodit řeku a v roce 2021 dětská knížka Slůňadla (audioverze, 2022).
Od roku 2011 rovněž připravuje a spolumoderuje internetový audiožurnál pro zrakově postižené Voko.
Více informací přináší rozhlasový dokument Jolany Novákové Poslepu z jara roku 2015 link a rozsáhlý rozhovor Kateřiny Kubalové z cyklu Až na dřeň link